High Wycombe
High Wycombe, často pouze Wycombe, je město ve Spojeném království, na jihovýchodě Anglie v hrabství Buckinghamshire 29 mi na západoseverozápad od Charing Crossu v Londýně; tato informace je uvedena na domě na náměstí Corn Market. Město leží také 13.2 mi na jihojihovýchod od Aylesbury, 23.4 mi na jihovýchod od Oxfordu, 15.4 mi na severovýchod od Readingu a 7.7 mi na sever od města Maidenhead.
Řeka Wye poblíž Wooburnu Město High Wycombe mívalo přezdívku "anglické hlavní město nábytku". Jeho průmyslovou minulost odráží motto Industria ditat.
Město leží v hlubokém údolí. V ulici High Street, která je pěší zónou s georgiánskými domy, se už od středověku konají trhy (vždy v úterý, pátek a sobotu) a stále je tam možné nakupovat produkty farem z okolí.
K pamětihodnostem patří Malá tržnice (zvaná též Pepřenka) architekta Roberta Adama nebo radnice s podloubím. Ve městě je největší farní kostel v hrabství, postavený ve 12. století, a za ním se nachází Wycombské muzeum.
Řeka Wye poblíž Wooburnu Město High Wycombe mívalo přezdívku "anglické hlavní město nábytku". Jeho průmyslovou minulost odráží motto Industria ditat.
Město leží v hlubokém údolí. V ulici High Street, která je pěší zónou s georgiánskými domy, se už od středověku konají trhy (vždy v úterý, pátek a sobotu) a stále je tam možné nakupovat produkty farem z okolí.
K pamětihodnostem patří Malá tržnice (zvaná též Pepřenka) architekta Roberta Adama nebo radnice s podloubím. Ve městě je největší farní kostel v hrabství, postavený ve 12. století, a za ním se nachází Wycombské muzeum.
Mapa - High Wycombe
Mapa
Státní území - Spojené království
![]() |
![]() |
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |